Únor 2008

Bledé krásce potřetí

26. února 2008 v 21:26 | M. |  Básničky
A tuto jsem napsal dnes. Docela se vzdálila od zbylých dvou. Opět jsem se inspiroval jedním ze svých oblíbených témat...

Ptám se Vás,
bledá krásko,
s pihami ve tváři.

Kolik mladíků lákají,
pláně Vašich éterických těl?
Přiznávám,
i já tam svého času chtěl.

Však dnes,
s mečem a růžencem za pasem,
váhám na pouti, zda bych tam nenašel...

... něco, co nedokáži popsat,
bezrozměrný tvar,
nesdělitelný cit,
můj největší úkol
- Svatý grál?

Tak jako sir Bors,
prchám před pannami sličnými
hned poté, co je vyrvu ze spárů lapků a rabiátů.

Však dnes,
usazen na bujném oři
váhám na rozcestí, kde jsem Vás střetl.

Oblohu zase bičují prameny havraních vlasů,
kroužková košile studí na těle
a lesy jsou hustší než hvozdy Férie.

Kůň se vzepne a klusem vyrazí...
S Vámi, k Vám či od Vás?

Bledá kráska podruhé

26. února 2008 v 21:24 | Mabfred |  Básničky
Toto je druhá verze z počátku února. Příliš se nevzdálila od původní, což?

Kde jsi,
bledá krásko,
s pihami na tváři?

Ve snech bloudím po pláních Tvých éterických těl,

Poutník bez hole,
Lovec na skleněných křídlech
- Ikarův bratr,
hledající přízraky,
jež přistřihly mu perutě.

Krok, krok, den, rok!
Otupěle drtím pod chodidly
jinovatku křehké něhy.

A náhle!
Zmizí obloha bičovaná prameny havraních vlasů.
Samota stromů pokrytých ledem a mlhy bez konce,
Jsem slepý.

Mléčná mlha v mých očích
ukrývá hranice mezi světy.
Už nevím zda sním, nevím kdy bdím,
Ztracený cíl nalézám v jeho ztrátě.

Nežiji abych našel,
žiji hledáním.

Bledá kráska poprvé

26. února 2008 v 21:23 | Mabfred |  Básničky
Báseň pro jednu múzu s vlasy Kavky, kterou jsem za poslední dva měsíce několikrát přepisoval. Jako ukázku nabízím postupně tři její verze. Tato je první z 23. prosince.

Stýská se mi,
bledá krásko,
s pihami na tváři.

V pláních Tvých éterických těl,
pod oblohou bičovanou prameny
Tvých havraních vlasů
snoubí se
něžná křehkost a křehká něha.

Křupe,
pod nohami
jako zmrzlý sníh.
Když kolem Tebe kroužím.
Poutník bez cíle,
Lovec na skleněných křídlech
- Ikarův bratr,
hledající ladičku pro své perutě.

A náhle!
Lapen do sítí,
které jsem si sám přinesl,
sám v sobě, sám sebe.

Éterická...
Povšimneš si?

Báseň z hecu - Dopis

20. února 2008 v 19:01 | Mabfred |  Básničky
Dali jsme si s Rockym téma a 24 hodin a toto jsem napsal...

Milá dívko,
píši Ti slova plná útěchy
a milosrdných lží,
to jediné, k čemu mám odvahu.
Čti mezi řádky,
že jako Lhář! a Zbabělec!
Měl bych se podepsat poprávu.

"Jak se máš? Odpověz záhy,"
Píši, div pero nezlámu.
Slibuji -
Příště!
Příště už pravdu ven dostanu!,
A potřísním papír jedem čtyř slov,
(Jež duní mi v hlavě -
Zase! A znova!):

Milá dívko, nemiluji Tě!

Podívej!

10. února 2008 v 22:19 | M. |  Básničky
Upozorňuji, že báseň obsahuje vulgární slovo...

Podívej!
Svět ztrácí barvy
Mé zásluhy o to
co milujete, uctíváte, zbožňujete
jsou nezvěstné

Slyš!
Slova lží zapadají
do brázd vyoraných vírou
na polích, jež léta leží ladem
a cosi hnusného zde klíčí

Okus!
Bolestné bárbekjů
rožněné se smíchem
nad utrpením jímž prošlo maso
než se Ti usadilo na talíř

Šáhni!
Naposledy na bolavý genitál
a pak jej prodej nevěstkám
ať mají z čeho žít
- i kurva je člověk

Cítíš?
Vše bude v pořádku

Nic se nezmění