"Trochu pokory, pane Vrchní!" aneb nejdepresivnější den roku

11. dubna 2006 v 17:43 | Já |  Všehochuť
Pokora,
kam se poděla pokora!
Volám a nechci znát odpověď,
jsem sám,
pořád, nejen teď
a beznadějně ztracené pocity škrábou pařátkem v mé hlavě,
do tmy a do nicoty,
až tam kde končí zeď mého dechu.
You say one love, one life...
zpívá Bono,
slyším, cítím,
ale není to ono!

Zahryzává se kytara,
ze stehna mi rve kusy,
ach smrti jsi tak pomalá,
nemám čas na psí kusy!
Zapomění, pro mě není!

Vítej, vítej poutníku!
Popovídáme si o něčem?
Nechceš si zahrát pexeso?
Ne? A co takhle espreso??


Love is a temple, love a higher law...
Nevzdává to Bono,
mlč,
prosím tě,
Paule Hewsone,
mlč, ať slyším varhany...

Tam, vysoko nad námi,
jsou stažené kůže mých vzpomínek přitlučené na trámy,
vidíš tu krásu?
Vidíš toho kdo přinese nám spásu?
Kriste, Pane nad světem,
přijď a spas nás,
které nelze spasit...
Tvoje láska vysuší mé slzy,
slzy nad tím co mě mrzí...
...nad pýchou
...závistí
...chtíčem
...strachem
...hloupostí
...sobectvím
...nad tím kusem koksu,
špinavým hadrem,
nad mojí duší...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wee-wees Wee-wees | Web | 20. dubna 2006 v 11:51 | Reagovat

Některá místa jsou úžasná...

2 L L | 9. května 2007 v 15:07 | Reagovat

Naprosto souhlasím

3 Janča Janča | Web | 29. července 2007 v 22:57 | Reagovat

hey, mas skvely basničky, tajita je upe, silene skvela...mohla bych ju cist porad, dokola, neustale...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama