Podzimní šat

1. listopadu 2005 v 20:00 | Mabfred |  Básničky
Na podzim se strom chystá ke spánku,
nejprv se obleče do barevného župánku,
bez spěchu zbaví se tohoto oděvu,
a nahý uléhá do sněhu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ohm ohm | 3. listopadu 2005 v 0:16 | Reagovat

s hlavní u spánku, v barevném župánku, skočím do smrti spánku, zbaví mě bez vzdechu,pohřební zřízenci toho oděvu, jen krev zůstala ve sněhu -promin, trochu jsem si zaveršoval na tvůj účet,dle mého,na běhu vesmíru nemající ho žadný vliv, názoru je to pro mě poživatelné od slova bez do slova sněhu které vcucnu jako špagetu, pěkný obraz,vystav ho, ale to ostatní bych použil jako papír na malování,aby se nenacákalo na podlahu,pokud je to ale bráno jako nadsázka ok to beru-to dávám na roven s nesmrtelným-skočím ti do džbánku pro pivo k beránku,trochu si polámej hlavu odkud to je, to ti hodnotím já podprůměrný pisálek nočních veršíčků ohm

2 ohm ohm | 3. listopadu 2005 v 19:35 | Reagovat

trochu mě hryže svědomí kvůli mému hodnocení, popřemýšlel jsem o tom a musím se doznat, že nejvíc mě naštval ten barevný župánek, jako by to bylo vytrženo z deníčku 13 dívenky, bez toho by verše byly jednoduché ,hladce opracované do sebe zapadající, Bože,já jsem takovej vůl, a to je teprve čtvrtek

3 Mabfred Mabfred | Web | 3. listopadu 2005 v 20:40 | Reagovat

Nic se neděje, máš vlastně i pravdu. Lidi jsou strašně háklivý na jakoukoli zdrobnělinu ve verši (je to strašně lehké, přidat zdrobnělou koncovku) a moje básničky nemají k výtvorům 13letých dívek beztak daleko :-D

4 ohm ohm | 3. listopadu 2005 v 22:40 | Reagovat

jenže pak se s tý 13 vyklube nový Rimbaud a já budu za osla, že jsem v barevném župánku nepoznal génia, sakra, sakra, sakra, tak ti držím palce a těším se na další setkání s chvilkou poezie

5 Mabfred Mabfred | Web | 4. listopadu 2005 v 17:20 | Reagovat

Já nepíšu z nějakého vyššího principu, protože chci lidem něco sdělovat. Mě jen baví hrát si se slůvky... a svoji "tvorbu" neberu vážně, proč taky?

6 ohm ohm | 4. listopadu 2005 v 20:55 | Reagovat

je to pěkná hra a slova co padnou na podlahu se nerozbijí, nemusíš mít žádné spoluhráče, je to skladba pro jednu duši, pěkná stavebnice kterou nemusíš kupovat, stačí otevřít výko své fantazie, každá hra by ale měla mít svá pravidla, ale pouze proto aby se porušovala, vyšší princip není zapotřebí, ale jistý pocit uspokojení by se přece jen měl dostavit, třeba jako odezva v komentářích, pak hra dostává nový smysl, hraješ jí také trochu pro ostatní

7 ohm ohm | 4. listopadu 2005 v 21:00 | Reagovat

já vůl napsal víko s tvrdým y, možná umím skládat slova vedle sebe, ale ty chyby, chyby, pravopisné chyby, paní učitelko, zhřešil jsem

8 Mabfred Mabfred | Web | 4. listopadu 2005 v 21:09 | Reagovat

Pravopisné chyby? Ty přece opraví korektorka, ne? ;-)

Jak krásný je pocit, když si přečteš báseň a zjistíš, že jí naprosto rozumíš. Žes sám něco podobného prožil...

Proč jsem nezůstal u svého sešitu, opustil jistotu a vyhnal své verše do deště kritiky? Máš pravdu, je to vyšší level téhle hry.

9 ohm ohm | 4. listopadu 2005 v 21:25 | Reagovat

kolik nás asi je, nás majitelů sešitů plných veršů ?

10 Wee-wees Wee-wees | Web | 12. listopadu 2005 v 21:55 | Reagovat

Je nás hodně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama