Den bez Tebe

6. listopadu 2005 v 18:28 | Mabfred |  Básničky
Tahle veršovánka vznikla už docela dávno. Vytáhl jsem ji z hlubin svého sešitu na blog, protože poslední dobou potkávám čím dál tím víc lidí, kteří řeší téma, v ní obsažené. Téma rozchodu a následné samoty.

Pohled se mi smutně mlží,
vidím párek jak se drží.
Nemohou za mou zbabělost,
už toho mám zase dost!
Kouknu se raději na nebe,
i to je prázdné - den bez tebe.

Každý den procházím ulice,
nemůžu Tě dostat z palice,
i když žádnou šanci nemám,
dál a dál Tě všude hledám.
Chroupám přitom Bebe (Opavia)
už týden bez Tebe!

Nepomůže kafe, ba ani alkohol,
asi je nerozpustný, tenhle můj srdcebol,
stala ses pro mě životní nutností,
zažrala ses mi hluboko do kostí.
Z toho pomyšlení mě zebe,
jsem měsíc bez Tebe.

Náhle se všechno naprosto změní
a nic složitého v tom není.
Opět mě těší zpěv ptáků po parcích
barevné květiny a slunce v oblacích.
Jako když poušť kouzlem se zalesní
byl můj první den s ní!


PS: Berte báseň s nadhledem se kterým byla psána!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ohm ohm | 7. listopadu 2005 v 22:13 | Reagovat

nevymýšlej si,že byla napsána s nadhledem, bud chlap a přiznejsi, že jsi to myslel upřímně ):-))), žádné výčitky odemně nečekej, k jistému nadhledu životnímu a nadhledu nad básní a nad sebou musí člověk dojít po stovkách podobných básních, i já sem hledal svůj výraz své prostředky které se dál budou měnit, pokud tedy budu mít co a očem psát, nechci odsuzovat tvou básen, postupně se učím to chápat jen jako dočasný vyjadřovací prostředek tvých pocitů, tvého nitra, jako část tvého vývoje, spousta lidí chce vložit do rýmů sama sebe, je to hledání sebe sama, jakási terapie, mnoho z nich to počase opustí a ani si potom nevzpomenou že nějaké básně psali, někteří snad v tom pokračují, pro mě moje slova známenají jistý pocit odlišnosti od ostaních, vymezení, pomáhají mi se sebeurčením, dávají mi naivní pocit, že nejsem ostatní jako druhý, jsem odlišný, nechci být šedá hmota, možná je tvůj pohled jiný, ty si hraješ se slovy jako s legem, rád bych za těmi slovy napsal cha cha cha ale na to jsou přliš vážná, vlatně tahle básen nevznikla zbytečně, dala do pohybu myšlenky a prsty na klávesnici, chtěl bych ochutnat jako víno tvé básbě za dvacet let, vzpomeneš si ještě na tu hru se slovy ?

2 Mabfred Mabfred | Web | 8. listopadu 2005 v 15:25 | Reagovat

Měl bys vidět, co jsem napsal včera, ale než se dostanu do stadia, kdy budu schopen něco takového publikovat, tak to bude pekelně dlouho trvat...

Původní myšlenka byla opravdu míněna vážně (tehle básně, kterou komentujeme), ale jak jsem si hrál tak jsem se tomu vzdaloval a vzdaloval až jsem si jen tak skládal vedle sebe slova, sova.

Ale díky za připomínky, je fajn, že to někomu stojí alespoň za pár úderů do klávesnice... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama